We have recently changed our privacy policy. To read the revised policy please click on this link to see the details.

Co dělat, aby byla vaše domácnost pro kočku bezpečná

Jelikož je pro vás vaše nová kočka velmi důležitá, určitě jí budete chtít doma i na zahradě zajistit maximálně bezpečné prostředí. Čím tedy začít, chcete-li vytvořit doma i na zahradě prostředí vhodné pro kočku?

Bezpečný interiér

Kočky, a zejména koťata, jsou přirozeně zvídavé a věci kolem sebe zkoumají tak, že se jich dotýkají, očichávají je a ochutnávají. Když si domů přivedete novou kočku, bude zvědavá na všechno kolem sebe. Na rozdíl od nás však kočky neumí rozpoznat, co je pro ně bezpečné a co již ne. Pokud si nejste jistí, jak zabezpečit byt, aby pro kočky nepředstavoval zbytečné riziko, projděte si náš kontrolní seznam!

Kitten sitting on window ledge looking out of window
  • Když kočku nebo kotě přivedete domů, nechávejte zavřená okna a dveře, dokud se u vás zvíře nezabydlí a nemá za sebou všechna potřebná očkování a kastraci.
  • Zkontrolujte, zda jsou všechny odpadkové koše v kuchyni a v koupelně pevně uzavíratelné, tak aby byl jejich obsah pro kočky nepřístupný. Pytle s odpadky nikdy nenechávejte na místě, kde by se do nich kočky mohly dostat!
  • Poschovávejte všechny rozbitné ozdoby. V bytě se zvídavým kotětem by dlouho nepřežily.
  • Za všech okolností zavírejte dvířka trouby, ledničky, mikrovlnné trouby, myčky nádobí, sušičky a pračky. Na dvířka těchto přístrojů umístěte lístečky s připomenutím, že je nutné před použitím zkontrolovat, jestli se dovnitř nedostala zvídavá kočka. Vyhřáté sušičce nebo lesklému bubnu pračky malá koťata sotva odolají.
  • Zavírejte víko toaletní mísy, aby do ní kočka nemohla spadnout nebo z ní pít (nebo se dokonce pokoušet ji použít!). Hostům nebo zapomnětlivým spolubydlícím to můžete připomenout vzkazem umístěným na toaletě.
  • Všechny volně se povalující kabely ukryjte za nábytek. Ve většině specializovaných obchodů jsou k mání pevné chrániče kabelů, které kočka v žádném případě neprokousne.
  • Plastikové sáčky, tašky a pytle skladujte na bezpečném místě. Pokud by je kočka spolkla nebo se do nich schovala, mohlo by to pro ni být velmi nebezpečné.
  • Zapálenými svíčkami, hořícími vonnými tyčinkami nebo odpařovači vonných olejů si přímo říkáte o problém – otevřený plamen a huňatá kočičí srst jednoduše nejdou dohromady. Pokud používáte otevřený oheň, musí být dostatečně chráněn vhodnou zábranou.
  • Zkraťte volné konce lanek a šňůr od žaluzií a závěsů a zabezpečte je tak, aby se k nim kočky nedostaly.
  • Pracovní plochy kuchyňské linky udržujte v čistotě a ihned z nich odklízejte zbytky potravin. Kosti z kuřete jsou pro kočky lákadlem, mohou však být velmi nebezpečné, protože se při žvýkání lámou a třepí. Neodolatelnou pochoutkou či hračkou jsou pro kočky také provázky používané na svázání masa při pečení apod. Pokud by je kočka spolkla, mohly by jí způsobit vážné zdravotní potíže.
  • Kočky velmi rády šplhají, takže pokud nechcete, aby vám poškrábaly nábytek, vyplatí se připravit jim tzv. škrabadla, nejlépe s vyvýšenou plošinou, na níž se mohou schovat nebo si nerušeně zdřímnout.
  • Projděte si seznam nebezpečných látek uvedený níže a ujistěte se, že tyto látky uchováváte na bezpečném místě, kam se zvířata nedostanou. Na dvířka kuchyňských skříněk stojících na podlaze nainstalujte dětské pojistky, jinak se je zvídavá koťata naučí otevírat.

Poměrně hodně věcí, běžně v domácnosti používaných, je bohužel pro kočky mimořádně toxických, a to i v malém množství. Chcete-li svou kočku chránit, nepoužívejte níže uvedené látky, anebo je uchovávejte ve skříňce, kam se kočka za žádných okolností nemůže dostat:

  • Čistící a hygienické přípravky jako je bělidlo a výrobky obsahující fenoly (např. desinfekce, po jejichž přidání do vody vzniká zákal).
  • Léky určené pro lidi (např. paracetamol a ibuprofen).
  • Výrobky spojené s údržbou automobilů (např. nemrznoucí kapaliny).
  • Kosmetické a dekorační přípravky jako jsou barvy na vlasy, lakový benzín, odlakovač na nehty.
  • Jed na krysy či myši – tyto chemikálie byste vůbec neměli používat, neboť kočka může po požití otráveného hlodavce těžce onemocnět. Pokud jed na hlodavce z nějakého důvodu musíte používat, dávejte ho na místo, kam se kočka nemůže dostat.
  • Granule proti slimákům (existují i takové, které neškodí domácím zvířatům).
  • Kuličky proti molům (obsahující naftalín nebo paradichlorobenzen).
  • Potpourri oleje, avivážní ubrousky, čistící prostředky (všechny obsahují kationtové látky, které mohou způsobit poleptání).
  • Baterie (obsahují kyseliny nebo zásady, které mohou způsobit poleptání).
  • Doma vyráběná modelína (kvůli vysokému obsahu soli).
  • Sáčky na zahřívání rukou či nohou (kvůli vysokému obsahu železa).
  • Cigarety, kávová sedlina, alkohol.
  • Čokoláda (to se týká spíše psů, nicméně alkaloid teobromin obsažený v čokoládě je jedovatý i pro kočky).
  • Lilie v jakékoliv formě (listy, květy atd.), řezané nebo v květináči (viz níže uvedený seznam dalších jedovatých rostlin).
  • Některé přípravky proti blechám používané u psů obsahují permetrin, který je pro kočky mimořádně toxický. Zajistěte proto, aby tyto přípravky byly uchovávány mimo dosah koček. Kočky by také měly být odděleny od psů, kteří byli těmito přípravky ošetřeni.

I když jsou kočky považovány za masožravce, připravte se na to, že je občas přistihnete, jak žvýkají zeleninu nebo nějakou jinou rostlinu. Některé kočky rády okusují trávu na dvorku nebo oždibují listy pokojových rostlin. Pečlivě sledujte, jaké rostliny kočka okusuje, neboť části některých rostlin pro ně mohou být jedovaté. Nejběžnější rostliny, kterým by se kočky měly vyhnout:

Small blue iconPokojové rostliny jedovaté pro kočky

Difenbachie (mramornatka), lilie (všechny části rostliny jsou prudce jedovaté), filodendron, jmelí, poinsettie (vánoční hvězda).

Small blue iconZahradní rostliny jedovaté pro kočky

Lilie, azalky, narcisy, lilek rajče, náprstník, tis, hortenzie

Kompletní seznam rostlin, které mouhou být pro kočky nebezpečné vám poskytne veterinář nebo je můžete najít na internetu.

Bezpečnost ve venkovním prostředí

Kitten sitting in grass touching dandelion with its nose

Vaše kočka nebo kotě má přirozený instinkt hrát si venku, vymezovat si území, šplhat po stromech a podřimovat na sluníčku. I když tyto činnosti zní velmi zábavně, při pobytu venku hrozí kočkám také jistá rizika. Ve venkovním prostředí jsou kočky vystaveny působení většího počtu onemocnění a parazitů, mohou se ztratit nebo je někdo může ukrást, a také je může srazit auto. Aby si vaše kočka mohla užívat volnosti venku a zároveň byla v bezpečí, můžete pro ni na zahradě vytvořit prostředí pro ni vhodné a bezpečné.

Některým kočkám pobyt v bytě celkem vyhovuje, i když záleží především na majiteli, aby interiér správně zabezpečil a vytvořil podnětné prostředí, které kočce dostatečně vynahradí pobyt venku. Jiné kočky se rády toulají venku. Je na vás, abyste dobře zvážili, kterou z možností své kočce nabídnete. Pokud se rozhodnete pouštět kočku ven, proberte to s chovatelem nebo s veterinářem a postarejte se, aby byl venkovní prostor, kde se bude kočka pohybovat, maximálně bezpečný.

  • Do doby, než kočka dostane mikročip a absolvuje veškerá potřebná očkování, byste ji neměli pouštět ven. Očkování, odčervování a ošetření proti blechám je třeba opakovat, takže je nutné ve spolupráci s veterinářem všechny tyto procedury pečlivě naplánovat, aby byla kočka dostatečně chráněna.
  • Předtím, než kočku začnete pouštět ven, měla by si zcela zvyknout na interiér vašeho domova. Pokud je kočka novým přírůstkem do rodiny, anebo jste se právě přestěhovali, snažte se kočku držet doma, dokud se zcela nezabydlí a nezvykne si na nové prostředí. Většinou to trvá přibližně dva týdny. Nezapomeňte, že po přestěhování musíte aktualizovat údaje uložené v mikročipu a vyměnit kočce identifikační známku.
  • Než začnete kočku pouštět bez omezení ven, postupně ji na venkovní prostředí zvykejte. Nechte ji například prozkoumávat nové prostory, ale sledujte ji zevnitř a po několika minutách zaklepejte miskou na krmivo (nebo udělejte jiný známý zvuk, který si kočka spojuje s krmením), abyste ji přilákali zpět domů. Dobu, kdy je kočka venku, postupně prodlužujte. Jakmile získáte pocit, že to kočka bez problémů zvládne, pobyt venku už nemusíte nijak omezovat.
  • Pokud necháte kočku kastrovat, nebude mít důvod k toulkám a bude se držet v blízkosti domova. Tím se také snižuje pravděpodobnost, že narazí na jiné kočky a zaplete se do rvačky.
  • Zkontrolujte, zda kočce na zahradě nehrozí žádné nebezpečí, např. jedovaté rostliny (viz výše), nezajištěné kůlny (pokud se v nich nachází chemikálie) a nezakryté vodní nádrže. Vyplatí se projít si zahradu a pokusit se na všechno dívat očima nenechavé kočky. Tímto způsobem brzy zjistíte, co je třeba udělat, aby byla kočka v bezpečí!
  • Chemické herbicidy používejte velmi obezřetně. Po aplikaci chemikálií kočku do zahrady nepouštějte. Stejně tak ji nepouštějte na trávník nebo do zahrady poté, co jste použili hnojiva, herbicidy nebo insekticidy, a to až do chvíle, než celá oblast oschne.
  • Ověřte si, zda někdo v okolí nepoužívá jed na myši nebo krysy. Pokud kočka sežere jedovatou nástrahu nebo otráveného hlodavce, může ji to zabít.
  • Pokud si myslíte, že kočce nemůžete při volném pobytu venku zaručit bezpečí (bydlíte například u frekventované silnice), neznamená to, že ji musíte upírat čerstvý vzduch a pohyb. Máte další možnosti:
  • Postavte na zahradě velký výběh, do něhož se kočka dostane klasickými kočičími dvířky. Výběh by měl mít zateplenou část chráněnou před vlivy počasí a měl by být umístěn z poloviny na slunci a z poloviny ve stínu. Do výběhu umístěte kmen stromu nebo prolézačku, různá lana a bidýlka, kočičí záchod a misku na vodu. Zasaďte trávu a šantu kočičí.
  • Aby kočka neutekla, můžete zahradu zabezpečit speciálním plotem.
  • Nainstalujete-li kočičí dvířka, kočka se na zahradu dostane kdykoliv během dne. Vyplatí se pořídit zamykatelná dvířka, anebo dvířka, která pustí kočku na základě údajů v mikročipu.
  • Kočka se venku uklidní a nejspíš se bude držet poblíž domu. Počítejte s tím, že si k odpočinku nebo úkrytu může vybrat velmi neobvyklá místa. Předtím, než usednete za volant a začnete couvat, zkontrolujte, zda kočka neleží na příjezdové cestě.
  • Pokud je to možné, nepouštějte kočku v noci ven. Většina dopravních nehod se kočkám stává po setmění (totéž platí pro rvačky s jinými kočkami).
  • Kočky by v každém případě měly mít obojek s identifikační známkou obsahující vaše kontaktní údaje. Musí se však jednat o bezpečnostní obojek, který se v případě zachycení snadno rozepne či roztrhne. Díky reflexnímu proužku na obojku vaši kočku lépe uvidí řidiči motorových vozidel.
  • Vzhledem k tomu, že kočky se nejraději toulají venku podle vlastního uvážení, nemají rády cestování tak, jak je chápeme my. Kočku přepravujte výhradně v uzavřené přepravce s mřížkou či síťovinou (ne v kartonové krabici). Do přepravky dejte přikrývku, aby se kočka cítila pohodlně a bezpečně. Předtím, než kočku dáte do přepravky, stříkněte dovnitř trochu uklidňujícího syntetického feromonu.

Je nám jasné, že rozhodnutí pouštět kočku ven může být pro někoho bolestné. Pokud je však kočka zvídavá a má dobrodružnou povahu a vy jste učinili všechna myslitelná bezpečnostní opatření, pobyt venku ji bude mentálně stimulovat a zlepší její fyzickou kondici.

share.png SHARE