Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.
Více informací o společnosti PURINA
Purina

Porozumění vašemu psovi

Porozumění vašemu psovi

Porozumění vašemu psovi

Porozumění vašemu psovi

Peter Neville je etolog, odborník na chování psů. Zde najdete jeho odpovědi na nejčastější dotazy týkající se chování vašeho rodinného mazlíčka, abyste mu snáze porozuměli.

VÝCVIK VAŠEHO PSA

Úplně malá štěňata v pelíšku nedokážou vykonat potřebu, uleví si, teprve když je matka olizuje; díky tomu je vždy nablízku, aby štěňata i pelech udržela čisté. Vaše štěňátko si možná obtížně zvyká na nový „rodinný pelech“. Výcvikem byste mu měli ukázat, že už musí za pelech považovat celý dům a potřeba by se měla vykonávat jen mimo něj, ideálně venku. Pravidelně ho berte ven (zpočátku každou hodinu nebo dvě, kromě toho ještě po jídle, hře a spánku), a když vykoná potřebu, klidným tónem ho pochvalte. Pak si spolu chvilku pohrajte a vraťte se domů. Tak se naučí potřebu vykonávat venku – ideálně na nějakém vámi vymezeném místě.
Bude ještě nějakou dobu trvat, než se naučí „vydržet celou noc“, možná proto ještě pár týdnů budete muset v noci vstávat každé 2-3 hodiny, a pak 3-4 hodiny, abyste mu to usnadnili. Nepleťte ho používáním podložek nebo novin na podlaze, protože tím ho budete povzbuzovat, aby potřebu vykonával doma. Mnohem vhodnější, a zároveň rychlejší, je zajistit, aby pokaždé, když by se mu mohlo chtít, bylo venku na zahradě.
Výcvik prospívá všem psům, bez ohledu na stáří a plemeno, u malých štěňat je sice výcvik snazší, ale i staré psy můžete naučit novým kouskům! Výcvik navíc je skvělou příležitostí, jak si společně užít zábavu. Když psa za nějaké chování odměníte, s velkou pravděpodobností ho zopakuje. Když si tedy sedne na povel a vy ho za to odměníte a hodně chválíte, s největší pravděpodobností to udělá i příště, a možná si dokonce sedne ještě rychleji. Ne všichni psi stojí o odměnu jídlem, některé více motivuje příležitost pohrát si s nějakou hračkou, nebo chvála a povzbuzování od páníčka, proto trochu experimentujte, abyste zjistili, na co si váš pes nejvíc potrpí.
Veškerý výcvik by měl být pozitivní a založený na odměnách. Psi se nejlépe učí, když chtějí získat odměny, ne když se bojí, že je za chyby někdo potrestá. Tajemstvím výcviku je prostá zásada: když za nějaké chování získají odměnu, s největší pravděpodobností ho zopakují. Když se psem cvičíte něco nového, používejte nějaké speciální odměny, které má opravdu rád. Když si cvičení osvojí, používejte obyčejnější odměny, nakonec odměny vybírejte náhodně, protože díky tomu znovu posílíte psovu ochotu poslouchat. Výcvik by neměl trvat dlouho, ale opakujte ho několikrát za den, aby vašemu psovi cvičení připadalo zábavné a zajímavé. Doporučujeme vám, abyste se zapsali do místního kynologického klubu, adresu zjistíte například u veterináře. Zde se totiž dozvíte spoustu rad a triků, navíc vám zde předvedou, jak se psem zacházet a jak na něj reagovat. Oba si tam najdete nové přátele a užijete spoustu zábavy.
Většina divokých psů a vlků svá mláďata vychovává v několika doupatech, která jim, když se stávají pohyblivějšími, zajišťují bezpečí. Následkem toho dokonce i doma chovaní psi často vyhledávají jistotu tmavých prostor připomínajících brloh. Hlavní lůžko vašeho psa by mělo být na místě, které si sám vybere, ne někde, kde to vyhovuje vám – třeba pod stolem, nebo v bezpečném klidném koutě. Máte-li dostatek prostoru, je lepší mu zajistit domácí „boudu“ z pletiva nebo psí klec, měla by obsahovat měkkou podestýlku a být zakrytá dekou, aby uvnitř byla tma. Díky tomu bude mít bezpečné útočiště a místo, kde může odpočívat a užívat si dlouhý nerušený spánek, kdykoli ho bude potřebovat.
Nebylo by od vás fér, kdybyste od vašeho psa čekali, že kousat nebude – je to podobné, jako byste po něm chtěli, aby nevrtěl ocáskem! Je to u psů silný a přirozený instinkt, zvlášť u těch mladých. Štěňata podobně jako lidská miminka zkoumají svět ústy, nové předměty poznávají tak, že si je dají do pusy. Hodně koušou také, když jim vypadávají první zuby a rostou dospělé. Začíná to přibližně ve třech měsících a pokračuje přibližně až do sedmi měsíců. Kousání bezpečné hračky či kousátka může sloužit jako vhodný prostředek k uvolnění stresu v obdobích úzkosti, například když pes na krátkou dobu zůstává sám. Vždy zajistěte, aby pes měl přístup ke vhodným kousátkům, například provazovým hračkám, nylonovým žvýkacím hračkám, hračkám z buvolí kůže nebo bezpečným kostem (pod dohledem), pak výrazně snížíte pravděpodobnost, že si tento instinkt bude uspokojovat na botách a nábytku! Když ho přistihnete při činu, v klidu ho požádejte, aby předmět pustil, a přivolejte ho k sobě, abyste mu místo něj mohli na žvýkání nabídnout hračku.
Nezapomínejte, že i když hlavní kousací období vašeho psa je v prvním roce života, potřeba kousat přetrvá přes celou dospělost až do stáří, je to pro něj zábava, relaxace, a navíc si tím podporuje zdraví zubů. Když svého psa přistihnete, jak kouše něco, co by kousat neměl, nezlobte se na něj. Raději mu věc v klidu odeberte a dejte mu místo ní nějakou z psích hraček. Usnadníte si to také tím, že ho naučíte, aby na povel pustil jakýkoli předmět nebo vám ho přinesl. Velice ho za to pak chvalte a dejte mu jeho vlastní hračky, snáze se tak vyhnete zbytečným konfliktům. Se základy vám nejvíce pomůže, když se přihlásíte do místního kynologického klubu.

SOCIALIZACE VAŠEHO PSA

Někteří psi si od neznámých lidí zachovávají větší odstup. Například plemena původně chovaná kvůli hlídání a ochraně dobytka, lidí a majetku jsou nedůvěřivější, než plemena tradičně chovaná jako společníci – například trpasličí psi. Štěňata všech typů a plemen se mohou naučit, aby se k lidem chovala sebevědomě a přátelsky, a to důkladnou socializací. Nejsnáze se vám to podaří s pomocí nějakého dobrovolníka, který se v psech vyzná a přijde k vám na návštěvu s kapsami plnými pamlsků a hraček, aby vám pomohl! Obraťte se na místního cvičitele psů. Zeptejte se veterináře nebo se zapište do kurzu pro mladé psy a štěňata, abyste se naučili techniky pro zlepšení sociálních dovedností svého psa a pro vybudování jeho sebevědomí.
Plemeno psa může mít vliv na jeho přátelské chování vůči jiným zvířatům. Například honicí psi obvykle bývají velmi společenská zvířata a psí i kočičí společnost jim doma dělá velkou radost. Někteří psi se s kočkami snesou lépe než jiní a u psů ze skupiny chrtů, kteří se při lovu řídí zrakem, bude třeba zvířata seznamovat opatrněji, bude nutná trpělivost a ostražitost, než je naučíte zvyknout si na kočku, se kterou sdílejí domov. Zkuste nenásilné krátké seznamování pod dohledem, a to několikrát denně, bezpečí kočky zajistíte tím, že psa budete mít na vodítku. Odměňte psa, když se na vás na povel podívá a přestane zírat na kočku, tak bude jeho tolerance postupně narůstat a z obou zvířat se po nějaké době mohou stát nejlepší přátelé. Mezitím používejte dětskou zábranu, aby kočka, když jsou se psem bez dohledu, mohla utéct do jiné místnosti nebo do patra. Zajistěte, aby i v této části vašeho domova měla jídlo, hračky, vodu, škrabadlo a záchod.
Současný život v lidském doupěti způsobuje mnohem méně aktivní životní styl, než na jaký byli předci vašeho psa zvyklí. Když tedy váš pes bude plný energie a bude se nudit, velmi snadno si najde vlastní zábavu, a právě to může být počátek jeho problematického chování. Je velmi důležité, aby si všichni psi mohli vhodně uspokojit potřebu fyzické aktivity a zároveň se nějak zabavili. Hrajte si spolu, během celého dne zařazujte pětiminutový výcvik, když máte práci, dejte mu bezpečné žvýkací a jiné hračky, aby se nenudil. Dokonce i procházky je třeba obměňovat – když psa budete každý den ve stejnou dobu brát do stejného parku, můžete to omrzet jeho i vás. Proto společně objevujte nové oblasti – váš pes moc rád uvidí neznámá místa, uslyší nové zvuky a očichá nové pachy. Se základy vám pomohou v kurzech pro výcvik mladých psů a štěňat.

PÉČE O VAŠEHO PSA

Při kartáčování jde o mnohem víc, než o udržování kožichu v čistotě a bez zacuchaných chlupů. Je to důležitý prostředek k budování vzájemného pouta, který vytvoří a udrží váš vztah se psem. Zvykejte na to psa ode dne, kdy si ho přivezete domů, jemně ho hlaďte po celém těle, když se vám tulí v klíně. Také není špatný nápad ho odměnit pamlskem, pokud je uvolněný. S pročesáváním začněte pomalu, nejprve jen rukama, zpočátku maximálně půl minuty. Pak ho hlaďte déle, oběma rukama, nakonec si vezměte velmi měkký kartáč. Když se mu to bude líbit, měli byste začít kartáčovat i citlivější oblasti, například břicho. Denní kartáčování celého těla, i když je váš pes krátkosrstý, by vás mělo rychle upozornit na jakékoli změny v jeho srsti a na kůži, a zajistí, že si všech případných problémů všimnete včas. Odbornou pomoc najdete u veterináře nebo v místním salonu na střihání psů.
Když budete ke krmení přistupovat s fantazií, může to váš vztah se psem obohatit, navíc mu tím zpestříte denní program. Část jeho denní krmné dávky mu například můžete podávat ve formě odměn při výcviku. Také se může dát do hraček určených k ukrývání pamlsků, které uvolní granule, když do nich pes šťouchne, přetočí je nebo zvedne do vzduchu. Můžete ji taky dát do inteligentních hraček, ve kterých musí vyřešit nějaký úkol, aby odměnu našel. Když je hračka naplněná jen zčásti, musí vám ji pes donést, abyste ji doplnili a mohl pokračovat v zábavě. Tím ho podporujete v procvičování mysli i těla, navíc uspokojujete jeho vrozenou potřebu získávat potravu vlastní činností a zároveň tím posilujete svou „rodičovskou roli poskytovatele potravy“.
Psi většinou nechtějí spát a odpočívat někde daleko od nás – raději tráví co nejvíce času se svou rodinou. Jestli se s ním chcete dělit o pohovku, je to v pořádku – jen ho musíte vycvičit, aby z ní na povel zase slezl. Když vám nevadí sdílet s ním ložnici, také mu můžete vedle pohovky nebo postele umístit pohodlný pelíšek, aby mohl spát a odpočívat ve vaší společnosti. Musíte si však uvědomit, že jakmile si zvykne na spaní ve vaší ložnici, jen těžko ho přesvědčíte, aby spal jinde.
Většina typů psů byla původně vybrána a vyšlechtěna na provádění náročných úkolů – honění kořisti, sledování stopy po dlouhé kilometry, pasení, nahánění a ochraně dobytka, tahání saní a vozíků a ochrana a hlídání našeho majetku, proto si často užívají takové aktivity, které splňují tělesné a duševní nároky jejich původních úkolů. Labradoři jsou zvyklí na přinášení kořisti, proto s ním vyzkoušejte aportovací hry, ale také hry, ve kterých se sleduje pachová stopa, například „Schovávanou“. Labradoři také obvykle milují vodu, mohli byste proto vyzkoušet i vodní hry (u starších psů se ale raději vyhýbejte studené vodě), například aport plovoucí hračky. Můžete rovněž obměňovat způsoby krmení, abyste mu trochu zpestřili denní náplň: zkuste například část denní krmné dávky schovat do různých hraček, kam se schovávají pamlsky, které se uvolní, když se do hračky šťouchne, přetočí se nebo zvedne do vzduchu. Můžete ji taky dát do inteligentních hraček, ve kterých musí vyřešit nějaký úkol, aby odměnu našel. Když je hračka naplněná jen zčásti, musí vám ji pes donést, abyste ji doplnili a mohl pokračovat v zábavě.