Britská dlouhosrstá kočka

Britská dlouhosrstá kočka je jako koťátko hravé a roztomilé stvoření s obrovskýma očima a chmýřím. Když dospějí, mají sklon k přemýšlivějšímu a línějšímu chování, spíše se věnují plánování a intrikám než fyzickému zapojení do kočičího chaosu. Rády tráví čas venku, ale jsou příliš důvěřivé a pomalu reagují, takže pokud jim umožníte volný přístup ven, budou potřebovat dohled a ideálně zabezpečenou zahradu nebo výběh. Britská dlouhosrstá kočka není náročná a jako tiché stvoření je příliš snadné je ignorovat, je tedy třeba dbát na to, aby jim byl zajištěn dostatečný sociální kontakt a "čas s rodinou".

Britská dlouhosrstá kočka je relativně novou variantou britské krátkosrsté kočky s krátkou, plyšovou srstí a kulatým obličejem. Ve snaze zvýšit kulatost obličeje a zkrátit nos při zachování plyšové, husté srsti je chovatelé křížili s tradičními peršany a tureckými angorami (mimo jiné). Výsledkem těchto vrhů byly nevyhnutelně kočky s polodlouhou srstí, a zatímco zpočátku byla tato koťata nechtěná, v pozdějších letech si chovatelé uvědomili, že jde o velmi atraktivní kočky, a začali je cíleně chovat. V současné době se nacházejí v první fázi uznávání a jsou vedeny jako varianta britského typu kočky u Governing Council of the Cat Fancy (GCCF) a Felis Britannica (britská pobočka Fedieration Internationale Feline).

Pravidelný přístup ven pod dohledem nebo volný přístup na bezpečnou zahradu nebo do výběhu je důležitý pro to, aby se tyto sedavé kočky hýbaly, i kdyby jen proto, aby držely krok se slunečními paprsky. Volný přístup do světa se pro ně nehodí, protože jsou příliš pomalé, důvěřivé a mohou se dostat do potíží nebo být ukradeny.

Britskou dlouhosrstou kočku lze přirovnat ke kreslené postavičce Garfielda – ráda se povaluje, spí a jí. To může způsobit problémy s její váhou, proto je důležité kočku motivovat každý den ke hře a pohybu. I když nezačnou být hlučné a náročné, jejich poměrně citlivá povaha nesnese chaotickou domácnost a neuspokojování jejich potřeb pravděpodobně vyústí v problematické chování, jako je nevhodná toaleta, nadměrné línání nebo škrábání.

Vzhledem k tomu, že britské dlouhosrsté kočky mají sklony k přejídání, je důležité dbát na jejich vyváženou stravu a tím předcházet jejich nadměrnému přibírání na váze. Každá kočka je jiná. Pokud jde o jídlo, liší se v tom, co mají rády a co jim naopak nechutná. Je důležité mít na zřeteli, že kočky jsou masožravci a z potravy musí získat 41 různých živin. Jejich podíl se liší podle věku, životního stylu a celkového zdravotního stavu. Je pochopitelné, že energické kotě, které stále roste, potřebuje jinak sestavený jídelníček než méně aktivní starší kočka. Vždy je potřeba podávat správné množství krmiva, jen tak bude kočka v ideální tělesné kondici. Vyjít vstříc bychom kočkám měli i v chuťových preferencích a podle nich volit granule nebo konzervované krmivo.

Britská dlouhosrstá kočka bude potřebovat každodenní péči o srst, dokonce už jako malé kotě, aby si na ni zvykla, než jim naroste super hustá srst. Sice se bude snažit upravovat sama, ale pravděpodobně to nebude stačit. Kontrolujte kolem obličeje zbytky jídla a výtok z očí a po toaletě také spodní část. Mastná srst je známkou toho, že o sebe vaše kočka nepečuje, a to může znamenat špatný zdravotní stav. Pamatujte také na očkování, odčervení a každoroční zdravotní prohlídky.

Britská dlouhosrstá kočka bude skvělým mazlíčkem v rodině se staršími dětmi, které dokážou respektovat kočičí prostor. Dávají přednost domácnosti, kde se často nescházejí mladí lidé a kde není rušno. Jsou spokojeny, když mohou být během dne nějaký čas o samotě. Jedná se o pomalu dospívající plemeno, minimálně první rok počítejte s chováním kotěte. Britská dlouhosrstá kočka není kočka, která se ráda nechá zvedat a nosit, protože je těžká, může se kvůli tomu cítit nejistě. 

– Jaterní lipidóza, artritida a diabetes v důsledku obezity, je tedy nutná pravidelná kontrola hmotnosti.
Britská dlouhosrstá je ve skutečnosti britská krátkosrstá kočka, proto platí stejné zdravotní dispozice. Chovatelé by vás měli informovat o výsledcích testování DNA na polycystické onemocnění ledvin, které je právě díky testování DNA většinou pod kontrolou, a neměli by chovat ze zvířat postižených hypertrofickou kardiomyopatií. Další podrobnosti naleznete na webových stránkách GCCF.

Pokud si adoptujete britskou dlouhosrstou kočku, musíte tak s největší pravděpodobností učinit prostřednictvím důvěryhodného chovatele. Toto plemeno koček není příliš rozšířené ani známé, proto je pro vytvoření zdravého vrhu nezbytný správný chov. Najít britskou dlouhosrstou kočku k adopci v místním nebo jakémkoli útulku není nemožné, ale je to velmi vzácné. Podrobnosti o povaze konkrétní kočky si prosím vyžádejte od adopční organizace, pokud ji adoptujete.