Kavalír je malý španěl s krátkým, ale zřetelným čenichem, velkýma hnědýma očima a hedvábnou srstí. Typické zbarvení je černá s pálením, rubínová, červená a bílá (blenheim) a trikolóra (kaštanové znaky na perleťově bílém pozadí). Dospělí jedinci měří 30–33 cm a váží 5,5-8 kg.
Je to přítulný, nenáročný rodinný pes, který je přátelský ke všem, takže je dobrým společníkem pro rozumné děti i aktivnější seniory. Nejsou nadměrně upovídaní, ale cizí lidi ohlásí. Nejsou to však žádní hlídací psi, protože většinu lidí srdečně vítají. Kavalír King Charles španěl vychází s každým, včetně koček a jiných malých domácích zvířat. Protože jsou relativně malí a nenároční, jsou dobrými společníky na cestách.
Původní plemeno kavalír King Charles španěl vzniklo z trpasličích španělů zobrazených na dílech malířů 16., 17. a 18. století, jako byl Tizian a Gainsborough. Byli velmi rozšířeni jako mazlíčci pro dámy, které je používaly k zahřívání klína. Král Karel II. měl své španěly tak rád, že se od nich nemohl odloučit. Do roku 1800 převládala obliba těch s chocholatým nosem a původní španěl téměř vymizel. Pouze vévoda z Marlborough udržoval linii při životě a choval je na zámku Blenheim. V roce 1926 se Američan Roswell Eldridge pokusil obnovit původní plemeno kavalír King Charles španěl a nabídl odměnu za psa, který by měl vzhled psů na historickém portrétu. Cena byla stanovena na 25 liber, což v té době byla vysoká částka.
King Charles španěl potřebuje pravidelný pohyb, jinak bude přibírat na váze. Dostačující bude hodina tréninku denně a mají také rádi hry a výcvik, při kterých mohou vynikat.
Malí psi mají rychlý metabolismus, což znamená, že spalují energii vysokou rychlostí, jejich malý žaludek tedy musí jíst málo, ale často. Krmiva pro malá plemena obsahují všechny důležité živiny v odpovídajícím množství a v menších granulích, které lépe vyhovují malé tlamičce. Zároveň podporují žvýkaní, které zlepšuje trávení.
Kavalír King Charles španěl vyžaduje důkladnou úpravu srsti jednou týdně. Drápy a chlupy mezi polštářky tlapek by se měly stříhat jednou měsíčně. Jedná se o línajícího psa, ale při dobré péči budou stopy na nábytku minimální. Zvláštní pozornost je třeba věnovat uším, protože se jedná o previslé uši, ve kterých je velmi malá cirkulace vzduchu, takže při nedostatečné péči jsou náchylné k infekci.
– Srdeční choroby a porucha mozku/páteře (syringomyelie), což je u tohoto plemene nejčastější dědičné onemocnění.
– Dědičné onemocnění očí.
Nezbytná kontrola očí, kyčlí, mozku/páteře a srdce.
Ačkoli je pes obecně považován za vhodného domácího mazlíčka k dětem, vždy je třeba naučit děti a psy spolu vycházet a respektovat se. I přesto by ale nikdy neměli zůstat spolu o samotě a dospělí by měli dohlížet na jejich vzájemné interakce.
