- Klidná kočka
- Přátelská, ale nezávislá kočka
- Tichá kočka
- Kočka průměrné velikosti
- Denně
- Nehypoalergenní kočky
- Kočka s možností chodit ven
- Mohou potřebovat seznámení před tím, než budou žít s dětmi
– Syndrom brachycefalické obstrukce dýchacích cest, kdy omezené dýchání může vést k těžkým respiračním potížím.
– Kožní zánět/infekce vznikající v záhybech přebytečné kůže na obličeji.
– Oční vředy, což jsou bolestivé eroze na povrchu oka, častější u brachycefalických plemen kvůli jejich baňatým očím.
Dále se u tohoto plemene může vyskytnout:
– Polycystické onemocnění ledvin, což je dědičný stav, kdy se v ledvinách tvoří cysty. To ovlivňuje funkci ledvin a může nakonec vést k jejich selhání.
Dostupné testy:
– Testování DNA na polycystické onemocnění ledvin, které odhalí predispozici k tomuto onemocnění.
Osobnost
Tichá a mírumilovná, perská činčila není příliš aktivní ani náročná kočka. Ke svým majitelům je velmi loajální a milující a má ráda společnost. Činčily nemají příliš v lásce kočičí cvičení, mohou zlenivět, a proto potřebují ke hře a pohybu určitou motivaci. Samota jim nedělá dobře – zejména po delší dobu. S ostatními domácími mazlíčky se naučí vycházet, pokud se s nimi socializuí od mládí. Perská činčila je kočka spíše na mazlení, hýčkání a rozmazlování než bouřlivý společník, takže nečekejte žádné akční situace a potíže.
Historie a původ
Činčila, která byla od konce 19. století selektivně vyšlechtěna z perských koček kvůli svému zbarvení, získala jméno podle činčily, velmi hebkého, chlupatého hlodavce, který je známý svou hustou bílou srstí s černým nádechem, což dává zvířeti atraktivní stříbřitý vzhled. Perská činčila je údajně prvním typem kočky, který byl selektivně vyšlechtěn pouze pro barvu srsti, avšak jako všechna "umělá" plemena jsou nyní šlechtěny také pro typ, temperament a zdraví.