Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.
S nadšením pro vaše miláčky.
Perská dlouhosrstá kočka

Perská dlouhosrstá kočka

Perská dlouhosrstá kočka je středně velké podsadité plemeno s velkou hlavou a kompaktním tělem. Zakulacená hlava nese malé široké uši a plochý krátký nos. Oči jsou velké a kulaté, mají zářivé zbarvení. Krátké a silné nohy zakončují velké, kulaté tlapky. Ocas je krátký a huňatý. Dlouhá, hebká a bujná srst má hustou a měkkou podsadu. Perské kočky mají nejrůznější kresby a zbarvení.

Co je třeba vědět
  • Klidná kočka
  • Přátelská, ale nezávislá kočka
  • Tichá kočka
  • Kočka větší velikosti
  • Denně
  • Nehypoalergenní kočky
  • Kočka s možností chodit ven
  • Mohou potřebovat seznámení před tím, než budou žít s dětmi

Osobnost

Perské dlouhosrsté kočky jsou klidné a laskavé. Jsou také jemné a ne tak aktivní jako některá krátkosrstá plemena. Nevadí jim samota a spokojí se i s tím, že jsou jedinou kočkou v domácnosti. Stačí jim, že tiše sedí a vypadají hezky.

Původ

Země původu: Turecko a Persie

Prokazatelně víme, že předci perské kočky byli v 17. století dovezeni z Persie (nyní Irán) do Itálie a také z Angory (nyní Ankara v Turecku) do Francie. Perské kočky měly šedou srst, ty z Angory bílou. Potomci těchto dlouhosrstých koček se dostali do Británie v 19. století. Rané perské kočky byly zcela odlišné od koček, které dnes vyhrávají výstavy: měly delší obličeje a větší uši. Až šlechtění dalo kočkám typické podsadité tělo a plochý nos, jaký známe dnes. Srst není jen dlouhá, má také velmi hustou podsadu, která od majitele vyžaduje důslednou péči. Kočka totiž není schopná se o svůj skvělý "plyšový" kožíšek postarat sama.