Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.
S nadšením pro vaše miláčky.
Japonský bobtail (dlouhosrstý)

Japonský bobtail (dlouhosrstý)

Japonský bobtail je středně stavěná kočka s jemně řezanou hlavou a silnýma, vzpřímenýma ušima, pod nimiž vykukují velké oči a zvídavá tvář. Krátký ocas, podle kterého je toto plemeno pojmenováno, může, ale nemusí mít srostlé obratle, a přestože se jeho délka a pohyblivost do jisté míry u jednotlivých koček liší, připomíná bambulku. Japonský bobtail může být dlouhosrstý i krátkosrstý, v obou případech je srst měkká, hedvábná a bez podsady, což znamená, že tato kočka překvapivě málo líná.

Co je třeba vědět
  • Hravá a zvědavá kočka
  • Společenská a závislá kočka
  • Velmi upovídaná kočka
  • Štíhlá a elegantní kočka
  • Denně
  • Nehypoalergenní kočky
  • Kočka s možností chodit ven
  • Mohou potřebovat seznámení před tím, než budou žít s dětmi
Obecně zdravé plemeno, u kterého se může vyskytnout:

U tohoto plemene se mohou objevit zdravotní problémy

Plemeno koček japonský bobtail sice nemá stejnou genovou mutaci jako jiná bezocasá plemena, např. manx, ale zkrácený ocas je rovněž spojován s deformacemi páteře, výsledky studií zatím nejsou jednoznačné a výzkumy na toto téma stále probíhají.¹

¹R. E. Pollard a AL Koehne, Japonský bobtail: morfologie obratlů a genetická charakterizace zavedeného plemene koček, prosinec 2014, Journal of Feline Medicine and Surgery

Osobnost

Japonský bobtail je hravá a zábavná, zvědavá a odvážná kočka, se kterou budete rádi trávit svůj čas. Milují dovádění a mazlení, ale také rády šplhají a hrají si, jsou štíhlé a sportovně stavěné. Chtějí být v přítomnosti lidí, ale jsou družné a přátelské i k jiným kočkám nebo domácím mazlíčků, pokud je socializace prováděna opatrně.

Historie a původ

Toto plemeno pochází z Japonska z 8. století, ale mimo jeho uzemí se objevilo až v 60. letech 20. století, kdy upoutalo pozornost amerických chovatelů. Japonský bobtail prý přináší štěstí a je velmi často zobrazován v tradičním japonském umění, např. ve formě sochy jako ikona „šťastné kočky“ mávající tlapou. Spojitost se štěstím pramení zřejmě z toho, že byly využívány na ochranu hedvábí před hlodavci při jeho výrobě. Zatímco v USA jsou nyní uznávaným plemenem, ve Spojeném království jsou stále velmi vzácné.