Japonský chin je elegantní, aristokratický a kompaktní malý pes s bohatou srstí. Má krátký čenich a velké oči, které mu dodávají přitažlivý, i když mírně udivený výraz. Srst je hedvábná, dlouhá a rovná.
Japonský chin je brachycefalické plemeno a s tím souvisí možné obtíže při dýchání, dále se u něj může vyskytnout:
– Luxace čéšky.
Japonský chin je jedním z několika drobných, nesmírně atraktivních trpasličích psů, kteří jsou chováni jako společníci a dáváni jako diplomatické dary mezi královskou rodinou, šlechtou a vysoce postavenými rodinami. Existují různé teorie o jejich skutečném původu, podle nichž se sem dostali z Číny, Koreje nebo prostřednictvím obchodníků ze Západu, ale všechny teorie je úzce spojují s královskou rodinou a východními kláštery. Ať už je pravda o jejich původu jakákoli, jakmile tito psi dorazili do Japonska, byli dále zušlechťováni, ceněni a hýčkáni. Údajně byli vyšlechtěni tak, aby byli dostatečně malí, aby se vešli do širokých rukávů kimon královských a vznešených dam. Směla je vlastnit pouze šlechta a za krádež hrozil i trest smrti! Přestože se jedná o prastaré plemeno, po staletí nebylo mimo území Japonska známo, do Evropy se dostalo až v 17. století s portugalskými obchodníky.
Japonský chin nevyžaduje příliš mnoho pohybu, stačí mu přibližně půl hodiny denně plus trénink a mentální stimulace. Jedná se o inteligentní malé plemeno, proto je důležité udržovat jeho chytrou mysl aktivní. Venkovní trénink přizpůsobte počasí, protože kvůli zploštělému čenichu může mít potíže s dýcháním. Svého milovaného majitele provázejí na každém kroku a to také tvoří podstatnou část jejich každodenního pohybu.
Tomuto jemnému a citlivému plemenu se bude dařit v klidné domácnosti, kde je majitel většinu času doma. Majitelé by měli být schopni několika krátkých procházek denně a každodenní péče o srst, aby zůstala čistá a nezacuchaná. Chinové budou opravdu šťastní, pokud si jejich majitel najde čas a naučí je každý den nějaký zábavný trik, poskytne jim jednoduché puzzle hračky, protože i když nejsou příliš energičtí, jsou to chytří malí psi. Jelikož se jedná o brachycefalické plemeno, péče o ně může vyžadovat častější návštěvu veterináře.
Trpasličí psi, jako je japonský chin, mají rychlý metabolismus, což znamená, že spalují energii vysokou rychlostí. Musí jíst tedy málo, ale časteji. Krmiva pro malá plemena jsou speciálně navržena s odpovídajícím obsahem všech důležitých živin a v menších granulích, které vyhovují malým tlamičkám. To také podporuje žvýkání a zlepšuje trávení. Zjistěte více o tom, jak svému psovi nabídnout vyváženou stravu, pomocí našeho přehledného průvodce.
Dlouhá srst japonského china potřebuje dvakrát nebo třikrát týdně vyčesat, aby se nezamotala. Kontrolujte čistotu očních koutků a v případě potřeby je otřete vlhkým vatovým tamponem. Věnujte pozornost tlapkám, očím, uším a tlamičce a podbřišku, v těchto oblastech se shromažďují nečistoty a bahno. Zjistěte více o stříhání a každodenní péči o psa v našem článku.
Kompaktní a zavalitý japonský chin může spokojeně žít i v malých domácnostech, ale je nutné mít zabezpečenou zahradu, protože tito malí psi jsou schopni proklouznout i tou nejmenší skulinou. Nezáleží na tom, jestli jsou ve městě nebo na venkově, když mají poblíž svého majitele.
Japonský chin je schopen se rychle učit a měl by být vycvičen ve všech užitečných životních dovednostech. Mnozí se rádi učí i zábavným trikům, proto je nezapomeňte zařadit i do výcvikové rutiny svého psa. Pozitivní posilování pomocí jídla, hraček a pochvaly pomůže tohoto bystrého malého psa zaujmout. Dobrá socializace s ostatními psy, domácími zvířaty a dětmi (spolu s péčí a vedením) je nezbytná k tomu, aby tento malý pes získal potřebnou sebedůvěru pro život ve světě, který je pro něj obrovský!
Vzhledem k tomu, že je japonský chin malý, jemný a citlivý, je vhodnější pro seniory, starší děti nebo do rodin bez dětí. Nevadí jim rušná ani tichá domácnost, pokud je o ně dobře pečováno a mohou svého majitele provázet na každém kroku. Jsou velmi společenští a samota jim nesvědčí. Ačkoli jsou psi obecně považováni za vhodné domácí mazlíčky k dětem, je třeba děti a psy naučit vzájemnému respektu. Přesto by nikdy neměli zůstat spolu sami bez dohledu dospělé osoby.
Japonský chin byl vyšlechtěn tak, aby vzhledem i chováním připomínal křížence kočky a psa. Slovo „chin“ znamená kočkovitý, a proto se vyznačují kočičím chováním, jsou pozoruhodně tiší a předními tlapkami si myjí obličej. Jsou to také hbití skokani a obratní šplhouni.
